|
|
Stanovení vybraných nutričních faktorů v některých druzích minoritního ovoce
Juráňová, Jana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení určených výživových parametrů ve vybraných druzích méně známého ovoce, konkrétně v 10 odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.), ve 12 odrůdách dřínu obecného (Cornus mas L.) a v 6 odrůdách zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. kamtschatica). V případě zimolezu kamčatského byly analyzovány úrody ze dvou po sobě následujícíh let (2011 a 2012). Teoretická část práce byla zaměřena na historické, morfologické, taxonomické a nutriční aspekty jednotlivých rostlin a potravinářské či farmaceutické využití. Značná část práce je věnována charakteristice a možnostem stanovení významných obsahových látek, jmenovitě kyselině askorbové a polyfenolickým sloučeninám, především antokyanům. Obsahem experimentální části byl popis metod a výsledky analýzy celkové sušiny, titrovatelných kyselin, celkových polyfenolů, celkových antokyanů a kyseliny askorbové v plodech vybraných odrůd výše uvedených ovocných druhů. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy ovoce vzájemně porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Stabilita a vlastnosti kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů
Klatová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stabilitou a základními vlastnostmi kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů. V teoretické části byla popsána výroba a využití ovocných koncentrátů. Dále se práce zabývala anthokyanovými pigmenty a fenolickými látkami. Byl popsán princip a instrumentace kapalinové chromatografie a elektronové paramagnetické rezonance. V další podkapitole byly popsány metody stanovení celkových anthokyanů a fenolických látek. V experimentální části práce bylo popsáno stanovení rozpustné sušiny, viskozity a antioxidační aktivity. Metodou podle Folin-Ciocalteua byl stanoven celkový obsah fenolických látek a pHdiferenciální metodou celkový obsah anthokyanů. Pomocí kapalinové chromatografie byl ve vzorcích stanoven obsah kyanidin-3-glukosidu a kyanidin-3-galaktosidu.
|
|
|
Analýza vybraných nutričních parametrů v nových odrůdách angreštů
Nováková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá novými odrůdami angreštu. V teoretické části je angrešt charakterizován z biologického hlediska, co do obsahu zdraví prospěšných látek a z hlediska potravinářské technologie. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným nutričním parametrům: vitamínu C, anthokyanům a antioxidační aktivitě. V experimentální části byl změřen obsah hmotnostní sušiny a refraktometrické sušiny. Vitamín C byl měřen pomocí HPLC, anthokyany pomocí pH diferenciální metody a pro stanovení antioxidační aktivity byla zvolena metoda podle Kanedy neboli DPPH.
|
|
|
Charakterizace plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia)
Burdějová, Lenka ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakterizací plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia). Teoretická část práce pojednává o botanickém zařazení, chemickém složení, léčivých účincích a použití plodů aronie a muchovníku v potravinářském průmyslu. Dále je pozornost věnována přehledu metod pro stanovení důležitých antioxidantů, se zaměřením na stanovení polyfenolických látek, anthokyanů, kyseliny askorbové a celkové antioxidační aktivity. Experimentální část práce se zaměřuje na stanovení vybraných parametrů různých odrůd aronie a muchovníků sbíraných v letech 2012 a 2013 pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla (50% ethanol, destilovaná voda, DMSO) na uvedené parametry. Konrétně je v práci zjišťován celkový obsah polyfenolických látek a anthokyanů, barevné charakteristiky pomocí systému CIE L*a*b* a schopnost vzorku redukovat železité ionty pomocí metody UV-VIS-NIR spektroskopie. Dále je kvantifikován obsah kyseliny askorbové v extraktech z plodů aronie a muchovníků pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s využitím detektoru s diodovým polem a také celková antioxidační aktivita metodou DPPH a ABTS s využitím elektronové paramagnetické rezonance.
|
|
|
Chytré potravinářské polymerní vrstvy
Valíková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Chytré obaly představují skupinu obalů s velkým potenciálem při použití v potravinářském průmyslu. Aktivní obaly mohou příznivě ovlivňovat stav skladované potraviny a inteligentní obaly dokážou spotřebitele informovat o stavu skladované potraviny. V teoretické části byla vypracována rešerše na téma obaly v potravinářství s důrazem na aktivní a inteligentní prvky využitelné pro potravinářské obaly, a to včetně legislativního rámce. Byly popsány látky, ze kterých se chytré obaly vyrábí. V rámci experimentální části byly připraveny ve vodě částečně nerozpustné polymerní vrstvy ze želatiny, glycerolu, síťovadla a extraktu anthokyanů. Jako síťovadlo byl použit glutaraldehyd, nebo kyselina taninová. Anthokyany byly získány extrakcí z červeného zelí. Celková koncentrace anthokyanů v extraktu byla stanovena metodou diference. U připravených vrstev byla měřena jejich rozpustnost ve vodě a spektrofotometricky hodnocena barevná reakce na pH prostředí. Byla sledována také stabilita vrstev v čase. Bylo zjištěno, že připravené vrstvy jsou schopné reagovat na změnu pH.
|
|
|
Barviva červených a bílých odrůd vína
Peprná, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce shrnuje informace o barvivech obsažených v červených a bílých odrůdách hroznů. V úvodu je popsáno složení jednotlivých částí plodu hroznu. Největší pozornost je věnována barvivům červených odrůd vína. Je popsána jejich obecná charakteristika, stabilita jejich chování v průběhu výroby a skladování vína. Součástí práce je i krátká rešerše metod jejich stanovení. Dále jsou charakterizována barviva bílých kultivarů. V další kapitole je popsán proces postupu sublimačního sušení neboli lyofilizace. Tato metoda byla použita v experimentální části bakalářské práce při zpracování vzorků hroznů. Hrozny byly ihned po odtržení zmrazeny na suchém ledu. V dusíkové atmosféře byly odděleny slupky od dužniny a poté byly slupky lyofilizovány.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Možnosti využití výlisků z bezinek
Ondrušová, Pavlína ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv ve výliscích bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, botanická charakteristika a možnosti využití bezu černého v potravinářství a farmacii. Větší pozornost je věnována anthokyanům. Je přiblížena jejich charakteristika a faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce jsou shrnuty pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářském průmyslu. V experimentální části byla připravena bezová šťáva a extrakty z bezových výlisků. Jako extrakční činidla byly použity dvě různá rozpouštědla, směs vody a ethanolu v poměru 1:1 a směs vody a methanolu ve stejném poměru. K identifikaci a kvantifikaci barviv v připravených vzorcích byl vyvinut chromatografický separační systém (HPLC) s kolonou Kinetex EVO C18 a izokratickou elucí kombinované mobilní fáze vody acetonitrilu a kyseliny mravenčí. Analýza trvala jen 12 min. Metodou HPLC byla v bezové šťávě a v extraktech z bezových výlisků identifikována a kvantifikována dvě majoritní barviva, kyanidin-3-glukosid a kyanidin-3-sambubiosid. Největší množství anthokyanů bylo získáno při extrakci směsí methanol a voda (594,6 ± 0,42 mg.100g-1 ). Obsah anthokyanových barviv v bezových extraktech a šťávě byl také stanoven často používanou pH-diferenciální metodou. Obojí výsledky byly vzájemně porovnány. Metoda HPLC poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení, která se ukázala vhodná pro orientační měření obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Srovnání plodů některých odrůd zimolezů z hlediska obsahu vybraných biologicky aktivních látek
Veselý, Ondřej ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd zimolezu kamčatského (Lonicera caerula var kamtschatica) a jejich vzájemného porovnání z hlediska obsahu biologicky aktivních látek. Byly analyzovány odrůdy vypěstované v roce 2014. V teoretické části jsou popsány a charakterizovány jednotlivé analyzované parametry biologicky aktivních látek, a to fenolické látky, anthokyany a kyselina askorbová a možnosti jejich stanovení. Dále je v teoretické části popsán zimolez kamčatský, jeho taxonomické a morfologické vlastnosti a jeho nutriční vlastnosti. Experimentální část práce byla zaměřena na popis použitých metod k analýze biologicky aktivních látek a na jejich analýzu samotnou. Polyfenolické látky a anthokyany byly stanovovány spektrofotometricky a vitamín C byl stanovován vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy vzájemně porovnány. Celkově se dá říci, že odrůdou s nejvyšším obsahem všech tří analyzovaných biologicky aktivních látek je odrůda Valchová, která měla druhý nejvyšší obsah polyfenolických látek (546,3 mg ·100 g-1 plodů), třetí nejvyšší obsah kyseliny askorbové (35,1 mg ·100 g-1 plodů) a šestý nejvyšší obsah anthokyanů (170,8 mg ·100 g-1 plodů)
|
host ::
RSS.